Jestliže oslovíte profesionály a požádáte je o návrh dětského pokoje, měli byste mít alespoň přibližně jasno o základní koncepci této části obytného prostoru. Dětský pokoj je vždy svérázný a specifický nejen tím, že jej obývají vaše ratolesti, ale i z důvodu vytvoření vlastního zázemí. Každá živá bytost potřebuje kolem sebe mít zejména důvěryhodný prostor, a děti to vnímají úplně stejně jako my, jenomže my považujeme svůj byt za své vlastní zázemí, ale děti to takto neberou a potřebují ještě něco svého, co patří jen jim.

Dětský pokoj není pracovna – jestliže soustředíte maximální pozornost na to, abyste dětem poskytli v první řadě ergonomický psací stůl, otáčecí židli s opěradlem a psací potřeby, a zároveň zapomenete na to, aby si měly kde hrát, budete směřovat k tomu, vytvářet z dětí bezcitné otroky, kteří namísto radosti ze života vykonávají jen příkazy a nařízení. Pamatujte na to, jinak se to otočí proti vám, až to budete nejméně očekávat, například ve stáří.

Postel – toto je velmi obšírné téma a měli bychom mu věnovat mnoho hodin času. Postýlky totiž mohou být jak klasické, tak i patrové, a některé děti velmi rády spí na palandách, aby měly přehled o tom, co se děje kolem. Palanda je výhodná v tom, že pod ní může být psací stůl nebo komoda s hračkami či podobný úložný prostor, a bude pak více místa v ostatních částech pokoje.

Koberec ano či ne – jedinou výhodou plovoucí podlahy v dětském pokoji je, že se po ní dobře prohání autíčka. Jinak je příliš tvrdá a také kluzká. Pro děti naprosto nevyhovující terén. Podobné je to i s dlažbou, a tak zvažte, zda by nebylo od věci natáhnout od rohu do rohu metrážový koberec. Zároveň však pamatujte na to, že koberce se i při pravidelném vysávání časem zašpiní, a že pokud se po nich chodí naboso či v propocených ponožkách, což v dětském pokoji bývá zvykem, může koberec po jisté době připomínat nemyté bosé nohy, a bude nutné jej nechat důkladně vyčistit.